(No Ratings Yet)
Loading...
Po prvním úspěšném sóle v dráze pilota, které je spíše ukrutným vypětím sil na okruhu následuje jejich drilování a jakési plácání se ve vzduchu okolo letiště. Moje první sólo nebylo jiné, propocená sedačka a o oblečení ani nemluvě. Dneska jsme si udělali první opravdový navigační let spolu s dalšími okruhy na různých letištích.
Navigace sama o sobě je srovnávací let doslova s mapou na koleni a s tím, co vidím venku. Jak jsem nepřikládal velkou váhu různým útvarům na zemi, najendou to dostalo naprosto jiný rozměr. Tvar vesnice v mapě je vodítko, stejně jako soutok řek, železnice, silnice a vůbec prostě vše, co se dá považovat za jakýkoliv orientační bod. A tak jsem letěl 150 kilometrový čtverec, ve kterém jsem si hledal nejrůznější orientační body, koukal po kopcích a různých tocích, po hradech a dalších útvarech. Nakonec jsem tedz doletěl a ani jsem se moc neminul z kurzu, ale hodněkrát jsem byl také opraven 🙂 Hezky jsem si piloval kroužky v Roudnici a Mnichově Hradišti, no a nakonec jako perličku dostal od instruktora let přez Vodochody. Na tom by nic nebylo, prostě průlet řízenou oblastí. Jenže já hezky dostal brýle na trénování letu podle přístrojů a neviděl nic z kabiny. Předem říkám, že to neni IFR létání, na to mám ještě čas, ale že šlo o nácvik například letu v mraku. Tam se nemá pilot dostat, ale když už se tak stane, ven neni vidět absolutně nic. A kdzž nic, tak opravdu nic. No a to protože smysly člověka velmi ošálí, musí se naučit letět podle přístrojů. Ono se totiž může zdát, že je vše vpořádku, ale nakonec jsem na zádech a ve vývrtce 🙂 Proto se to takhle trénuje. No a musím říci, že je to opravdu pakárna. Neměl jsem avsolutně tušení jak jsme na tom a vše jsem letšl podle horizontu, výškoměru, zatáčkoměru, varia a gyroskopické kompasu. Ale zážitek je to velmi pěkný, mohu jen doporučit.
Nakonec ještě neplést komunikaci v CTR a pomalu se blížím 20-ti nalétaným hodinám.