počet přečtení :6002

(3 votes, average: 5.00 out of 5)

Loading...
update: Spojil jsem dva příspěvky dohromady, protože se povedlo někomu ho úmyslně pozměnit, takže nemám původní text, proto spojení 2 v jeden. Prostě idioti, kteří se snaží nacpat spam kdekoliv se nezapřou.

Dlouho jsem seděl na zemi, což nakonec na škodu nebylo, ale po létání se mi už stýskalo. Nakonec jsem se rozhodl díky vzdálenosti do Kolína a několika dalším aspektům, že přijmu nabídku létání na Letňanech, které mám prakticky zarohem, což je obrovská výhoda létání například po práci. Takže jsem přešel do Prahy a absolvoval další let výcviku, ale na jiném letadle. Z poměrně veliké Cessny 172 na malinkou Cessničku 152. No a shodou okolností to je to malé letadélko, které letělo se mnou a dalšími z Madridu do ČR před 3-mi lety. Malá Cessnička je sice méně výkonná, ale zato odost levnější, což mě pomohlo. Létání bylo rozvženo do dvou dnů tak, že první den byl krásný přelet n Mnichovo Hradiště a tam jsme začali s okruhama. Létání dokola mě bavilo, protože člověk si tak může vyzkoušet hodně věcí, jak letadlo reaguje, ale do toho mi instruktor hned při vzletu udělal podlou věc 🙂 Tedy podlou, dle osnovy – výpadek motoru při vzletu. Kdo nezažil ani ten nácvik, tak neví, jak se člověk hned začne krásně potit 🙂 Přistál jsem hezky před sebe a zase odstartoval. To je vcelku ok, ale pak přišel výpadek motoru v těch nejnemožnějších polohách v okruhu od letiště. Všechnos e nakonec zadařilo a po 4 hodinách létání jsem se vrátil do Letňan.
Další den už to bylo něco jiného, to jsem si doletěl cvičně do Mladé Boleslavi a odtud to Hradiště. po několika okruhách jsme zastavili u hangáru a instruktor mi řekl, že teď už poletím sám…Sebral se a šel na vysílačku na věž. A já byl v letadélku úplně sám a měl jsem letět okruh. Každý se bojí před prvním sólem, to je normální. I já jsem měl strach, ale trval jen do chvíle, než jsem serozjel po dráze a odlepil se. Pak už mi to prostě nepřišlo. Letěl jsem nadrilovaný okruh a snažil se dávat extrémní pozor na rychlost, výšku a prostě vše, co se dalo. Po dosednutí mi instruktor pogratuloval a dal jsem si ještě jeden okruh sám. Celkem 24 minut sólo letu, které jsem ale vnímal spíše jako 2 hodiny. Spocen a unaven jsem se dostal na Letňany, dotankoval milou Cessničku a tím bylo ukonce moje první sólo. Je to mezník v životě pilota a asi jeden z nejhezčích pocitů, co jsem zatí zažil. Mohu vřele doporučit všem ostatním tuhle dávku adrenalinu, stojí to za to 🙂